Hobit patří k těm vzácným knížkám, v nichž hluboká erudice a životní moudrost zralého věku žijí v šťastné symbióze s hravou fantazií básníka. Na první pohled je to prostě pohádka s klasickým motivem zápasu dobra a zla. Vstupuje v ní zlý drak a dobrotivý čaroděj, skřeti, elfové a lesní zvířata, trpaslíci i lidé, a především malý hobit Bilbo Pytlík, který se v průběhu dobrodružné výpravy za znovuzískáním ukradeného pokladu mění z šosáckého domácího pána v odvážného lupiče. Zdá se však, že autor, povoláním univerzitní profesor lingvistiky a literární historie, dokázal velmi sugestivně promítnout do své bájné říše a do svých hrdinů životní pocity a problémy dnešního světa, a zvláště jeho mladé generace. To je patrně příčinou neobyčejné popularity, které Hobit a jeho volné pokračování, obsáhlá trilogie Pán prstenů, dosáhly nejen v Anglii, ale i v řadě dalších zemí: západní mládež která se v šedesátých letech tak radikálně bouřila proti uznávaným společenským hodnotám, v nich našla svou bibli a knihy získaly již řadu příznivců i u nás.
